16. listopadu 2016
Již před desetiletími byl Přední Bukový kopec (624 m.n.m.) považován za jednu z nejkrásnějších vyhlídek na Jeseníky. Pak vše zpustlo, zarostlo lesem a bylo po vyhlídkách. Sám jsem zažil tohle zklamání před lety, když jsem se za proklamovanými panoramaty na vrchol vypravil poprvé. Od těch dob se naštěstí věci hnuly správným směrem a dnes se na místě tyčí 21 metrů vysoká rozhledna. V době mé návštěvy předevčírem ještě nebyla oficiálně otevřena, k tomuto slavnostnímu aktu dojde za necelé dva týdny, ale nahoru jsem se dostal. Díky tomu můžu přinést jedny z prvních postřehů z téhle ještě novotou vonící dřevěné věže.
Onoho dne bylo od rána sice mrazivo, ale krásně jasno. Kvůli různým okolnostem jsem však musel vyrazit až po obědě, kdy se počasí zatáhlo a zavládlo syrové pošmourno. Začínám v Rapotíně, kam jsem dojel autobusem. Vystupoval jsem na zastávce U skláren, což mi přišlo jako nejvýhodnější varianta v případě, kdy jdete ještě večer do práce a chcete akci zvládnout v co nejkratším čase na co nejkratší trase. Beru to uličkou k potoku Losince a pak podél něho k lesu.
Lesem vedou pohodlné cestičky, které jsem už letos stihl párkrát profrčet i kolmo. Zatím se ještě jedná o cestičky bez turistického značení. Procházím okolo opuštěného lomu Skalní krčma. Pod kamennou stěnou zeje očouzený otvor, takže pokud by tu na vás vybafl neandrtálec žužlající mamutí kýtu, nebyli byste překvapeni tak moc jak si myslíte. Jsem tu prvně, proto jdu udělat bližší průzkum. Zjišťuji, že otvor není žádná velká dutina, spíš jen taková prťavá kapsa pod vápencovou římsou. Očouzení evidentně způsobily táboráky špekáčkymilujících trampů a kempující omladiny. Přicházím k odpočívadlu a turistickému rozcestníku U Skalní krčmy. Značka, rozcestník i odpočívadlo ještě voní novotou. Všechno vzniklo nedávno v souvislosti se stavbou rozhledny. Nová je i žlutá turistická značka, pojmenování některých míst podél ní a stojany informačních cedulí naučné stezky. Ty cedule jsou zatím prázdné, ale věřím, že do slavnostního zprovoznění NS i rozhledny bude vše hotovo. Vzhůru do terénu! Většinu čase se jde lesem bez vyhlídek a dalších atrakcí. Abych si ukrátil čas, tak jsem přesto dost fotil, leč musím objektivně uznat zbytečnost 90% takovýchto záběrů, tak vás tady jimi nebudu unavovat.
Je zajímavé zmínit teplotní aspekty. Dole v dědině bylo pár stupínků nad nulou a relativně sucho a příjemně. Výše v lese naopak mrzlo a díky tomu bylo sucho i tam. Bohužel mezi těmito dvěma polohami mě uvítalo bahno a vrstva mokrého klouzajícího listí, po kteréžto kombinaci se nechodí zrovna příjemně. Jak jsem už naznačil, po dosažení určité výšky mrzne a bláto mizí - přesněji zamrzá.
Závěrečné stoupání je o poznání prudší než předchozí část, zvláště poslední metry v tomto směru vynikají. No a voilá - jsme na místě. Turisté přede mnou už zjevně protrhali pásky, které měly nejspíš signalizovat cosi jako zákaz vstupu. Když už jsou protržené, můžu je alibisticky přehlédnout a považovat prostor za zpřístupněný. Teda neměl bych, ale vracet se kvůli tomu fakt nehodlám. Vstup na rozhlednu, nesoucí příhodně jméno Bukovka, je volný. Přesněji řečeno, opět jsou tu stržené pásky, ale je jednodušší dělat že je nevidím. Rozhodně nebudu první ani poslední kdo tak učiní ještě před tím, než bude výstup na rozhlednu ...ehm... více košér. Schodiště je klasicky kovové z takových těch roštů, kterými je vidět dolů. Rozhledna není z bočních stran nijak krytá, jde spíš o kontrukci z trámů a nosníků, takže v případě větru na vás holt bude foukat. Nevylučuji ani možnost, že stavba pořád není na 100% dokončená a k nějakému zakrytí ještě během týdne dojde.
Horní plošina je zastřešená s volnými boky, více nechráněná. Opět tu bude za větrného počasí trochu nevlídno, ale na druhou stranu, podle toho co jsem viděl na jiných rozhlednách, okna by byla brzy upatlaná a výhled komplikovala. Z tohoto úhlu pohledu je otevřená konstrukce výhodou. Ale ty rozhledy! Paráda! Čekal jsem, že budou pěkné, ale tohle je mnohem lepší než očekávání. Škoda toho počasí, ale mohlo být i hůř.Vyhlídkám vévodí pohled dolů na Rapotín a panorama Hrubého Jeseníku. Tedy severovýchodní směr. Směrem jižním, k Šumperku, sílil opar, dohlednost tedy nic moc, ale paprsky pronikající dírami v mracích dělaly působivé efekty. Za lepších podmínek to bude ovšem slibné. Nazpátek jsem se vracel stejnou cestou. Po cestě jsem uklouzl na bahně a ošklivě si zašpinil kalhoty, tak jsem je ještě v křoví trochu drhnul sněhem, abych v autobuse nevypadal jako houmlesák. Docela se zadařilo.
Od autobusu (potažmo naproti stojící vlakové zastávky) měří trasa k rozhledně necelé 4 km. Místy je třeba počítat s bahnem, zvláště v tomhle počasí, ale rozhledna jako taková je skvělá a vyhlídky z ní luxusní. Oficiální otevření se koná 26.listopadu ve 13:00.
Žádné komentáře:
Okomentovat