24. 7. 2017

Bukovice a Pekařov

30. srpna 2013

ŠUMPERK - VIKÝŘOVICE - RAPOTÍN - VELKÉ LOSINY - BUKOVICE - PEKAŘOV - VELKÉ LOSINY - RAPOTÍN - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK


Pohodová a nijak extrémně dlouhá trasa projetá ve čtvrtek během odpoledne. Když si prohlédnete mapu, zjistíte, že na pohled vypadá všechno až příliš výborně. I tady se ovšem najdou komplikace, třebaže nejsou nepřekonatelné.


Pro někoho může být komplikací stoupák. Něco jako přerod stoupající rovinky v krpál najdeme pár metrů za kostelem ve Velkých Losinách. V podstatě jedeme na tentýž kopec, na kterém stojí turistický cíl Tři kameny, jen nedojedeme až úplně nahoru. Kdo by dojet chtěl, samozřejmě může. Trasa se časem napojí na stejnou cestu ke Třem kamenům, kterou jsem tu popisoval nedávno. Další komplikaci představuje terén. Projetá trasa je z většiny na mapách značena jako cyklostezka. Uvědomte si ale, že je vhodná spíše pro horská kola. Já jsem to sice na trekovém zvládnul taky, ale místy jsem se modlil za to, abych měl něco pevnějšího. Platí to především v úseku mezi Bukovicemi a Pekařovem, a dále ještě na část cesty z Pekařova k Velkým Losinám.


První etapa klasika, tedy po cyklostezce přes Rapotín směrem na Velké Losiny. V Losinách to beru zámeckým parkem a za zámkem zase po cyklostezce. Odbočku dělám zase kousek za lázněmi, kde se mi nechce jet tradiční cestou a tak volím jednu z postranních uliček. Vůbec jsem netušil, že Velké Losiny se táhnou podél potoku Losinky ještě daleko za kostelem. A je tam nádherně. Všechno spravené, udržované a také mnoho novostaveb. Není divu, bydlení zde musí být výborné. Původně jsem myslel, že V.Losiny končí a Bukovice začínají pár metrů za velkolosinským kostelem. Proto je mi překvapením, že ceduli začátku Bukovic nalézám až o zhruba dva kilometry dále. O něco výše najíždím na zjevně nedávno opravenou silnici. Jede se po ní naprosto skvěle, i když ten kopec to nijak nezmenší.


Na bukovických stráních si všímám i jakýchsi amatérsky zbudovaných vleků. Styl "co dům dal" se nezapře, ale dokazuje vynalézavost místních obyvatel. Horní část dědiny tvoří především chatová osada, kde převládají malé dvoupatrové chaty s vysokou střechou. Nemůžu uvěřit, že jsem tu ještě nebyl. Je tady krásně. Na samém konci Bukovic končí veškerá idyla. Jak co do krásných chatiček, tak co do nové silnice. Zabočuji doleva a na velmi prudkém svahu se potýkám s rozbitým asfaltem a štěrkem ve výtlucích.


Úsek od rozcestníku "Bukovice / Horní okraj" k rozcestí "Pod Jelení skalkou" je ještě horší. Prudké stoupání, široké strouhy přes cestu a především kamení, kamení a kamení. Těch asi 400 metrů jsem musel zvládnout pěšky. Pokračuji stále do kopce, i když mírnějšího. Chvíli lesem a později podél mýtiny. Zde už jedu po udusaném štěrku, což je proti těm šutrům předtím naprostá pohoda. Z mýtiny se nabízí krásný výhled na Jeseníky.


V jedné části hřebenu můžeme najít i neobvyklý pohled. Věž na Pradědu je od větrných elektráren na Medvědí hoře docela daleko, ale odtud vypadají jakoby stály vedle sebe. Ještě chvilku do kopce a pak konečně sjezd. Tu po štěrku, tam po kamení a onde po bahně. Zvonění odletujících šutrů narážejících do různých částí kola umí vylekat. Asi aby to měli cyklisté akčnější. Ale stejně - člověk si to musí umět užít. Rozcestí Pekařovská cesta. Právě zde se můžeme rozhodnout, zda to vyšlápneme až na Tři kameny.


Já tam byl nedávno, takže pokračuji k Pekařovu, což má proti směru ke Třem kamenům jednu ohromnou výhodu: Je to pořád sjezd:) Vyjíždím z lesa a obratem frčím kolem prvních stavení na Studenci. V podstatě poprvé tímto směrem, dosud to bylo vždy vzhůru. Stejně jako před měsícem mě zde vítá úchvatný výhled na hory. Dělám si pauzu a "objevuji" kříž v křoví. Ze silnice nebyl vůbec vidět. Jak jsem si všiml, vede odtud zelená turistická značka do Losin a moc mě láká ji dát na kole. Bohužel s tím svým strojem si nejsem jist úspěchem a tak si slibuji, že jednou, až (jestli) si pořídím "horáka", musím se sem vrátit. Nejjednodušší a nejpohodlnější způsob jak dojet z Pekařova do Velkých Losin je sfrčet dolů přes Žárovou, protože tam je to pořád po krásné silnici. Tam to už ale znám příliš dobře a proto volím druhou možnost, a sice odbočku vlevo na cyklotrasu č.6196. Ta mimo jiné vede kolem pekařovské kaple, takže dostávám kulturnosti a dělám si u ní zastávku.


Mezi pomníky na přilehlém hřbitůvku najdeme mimo jiné hroby rodiny Kolbových, majitelů zdejšího proslulého podniku na výrobu varhan a flašinetů. Tahle varhanářsky-flašinetášská tradice se každoročně promítá i do pekařovských poutí, které se konají vždy uprostřed srpna. Ovšem pozor. Kdo by si myslel, že Pekařov je jen zapadlá horská prdel s jedním spraveným kostelíkem, ten bude zaskočen informací o tamním výzkumném ústavu. Jde o ústav včelařský a jsou tu pokusné včelíny. Jasně že to nevypadá jako někde v Sillicon Valley.


Jeden malý domek a zahrádka plná malých úlů o velikosti krabice od bot. No ale ústav to je, aspoň tak se to píše na ceduli u dveří:) Až k samostatně stojící chalupě asi kilometr pod Pekařovem, uváděný název zní Na Fridrichu, je cesta dobrá, asfaltová. Dále už ale vede jen štěrk a bláto. Šel jsem tudy pěšky před třemi lety, takže mnohé záludnosti terénu jsem za tu dobu už zapomněl. Teď je zase objevuji. Jede se mezi lesem a loukami, milovníci přírody si přijdou na své. Co si ještě vybavuji, to je vlhká vůně rostlin kolem Račího potoka. První větší známkou civilizace je o dva kilometry dále zahrádkářská kolonie po levé straně. V podstatě jde o spodní část Žárové. Než se cyklostezka napojí na silnici z Žárové do V.Losin, vede ještě kolem ohrady s krávami.


Jedna z nich, bylo to spíš nějaké starší tele, se dostala mimo hrazení a zmateně pobíhala okolo. Doufám že se jí nic nestalo, protože když jsem ji viděl naposled, mašírovala si to po silnici nahoru na Žárovou. Následuje nudná rovinka do Velkých Losin. Až na srážku kombajnu a starého favorita u rozcestí k Ludvíkovu jsem již nenarazil na nic neobvyklého a hodného popisu. Domů jsem dojel stejně jako jsem odtamtud odjížděl.

Skutečný čas: 2:58 (15:04 - 18:02)
Čistý čas: 2:22
Ujetá vzdálenost: 40,66 km
Průměrná rychlost: 17 km/h
Maximální rychlost: 39,7 km/h

 Fotoalbum

Žádné komentáře:

Okomentovat