24. 7. 2017

Velké Losiny, Ludvíkov a lesem domů

29. dubna 2014

ŠUMPERK - RAPOTÍN - VELKÉ LOSINY - LUDVÍKOV - lesní cesty - REJCHARTICE (spodní okraj) - ROZC. POD LOMEM - ROZC. TULINKA - RYBNÍKY U RAPOTÍNSKÉ SKLÁDKY - RAPOTÍN - ŠUMPERK



Často sem dávám takové trasy, které nejsou ani tak výzvou pro trénované borce, ale spíš poslouží k příjemné rekreační vyjížďce. Kdo jste příznivci pohodovější varianty, jásejte. Dnes to bude téměř bez potu a slzí. Schválně píšu téměř, protože nějakému tomu stoupání se nevyhneme. Jsme v Jeseníkách, Jeseníky jsou hory a jak se shodují návštěvníci i turistické weby, jsou to hory, cituji: "drsné a syrové". Navíc hory obecně se od rovin liší právě tím, že tam jsou kopce, bez nichž by hory ani horami nebyly. Takže teď, když jsme si vyjasnili situaci, můžeme vyrazit.


Nejprve klasika. Ulicemi Husitská a K.H.Máchy k obchodní akademii a pak kolem Hlucháku na výpadovku směrem Rapotín. Rapotínem vede krásná značená cyklostezka, ale na mapě jsem z ní uhnul. Tím se nenechte konsternovat, sami to tak dělat nemusíte. Záleží na každém jaký další postup zvolí, ovšem tak jako tak se potřebuje dostat do Velkých Losin. Vlastně ani ne tak do Losin samotných, jako k tamnímu zámku. Areál se dá sice objet, ale pohodlnější bude jej projet. Dá se to technicky udělat dvěma způsoby, ale jen jeden je oficiálně povolen, tak bacha aby vám nějaká bílá paní nedala do držky, že se couráte kde nemáte. Průjezdem (nebo sralbotky objetím) se dostaneme k návštěvnickému parkovišti, kde nalezneme silnici směr Ludvíkov.


Už z pohledu na mapu je jasné, že Ludvíkov nebude žádná desetimilionová metropole, ale malá osada mimo většinu dění. Dostaneme se tam z rozcestí za zámkem, kde zatočíme doleva. Doprava bychom dojeli třeba do Žárové, ovšem protože tenhle směr nás dneska nezajímá, nemusíme si jím lámat hlavu. Nejprve nás čeká jakýsi statek na svahu po pravé ruce a činžák se zahrádkami po ruce levé. Pak zatáčka, mostek a dojedeme k ceduli s nápisem LUDVÍKOV. Zmínil jsem se, že silnice začíná pomalu stoupat? Ne? Tak tedy začíná. Ludvíkovský downtown tvoří shluk cca čtyř rodinných domků, které do pětice doplňuje penzion Vaněk. A pak už projíždíme kolem luk, a okolo silnice se to hemží vyznačenými parcelami, a v nich se to hemží chalupami. No, hemží... Pár jich tu stojí, dost parcel je zatím prázdných.


O čilém stavebním ruchu však nelze při bližším průzkumu pochybovat a o budoucnosti osady taky ne, protože jen za tu chvíli, co jsem tudy projížděl, mě minula Audina a dva Bavoráky. Na místo, kde se silnice lesem stáčí zase zpátky do Losin (kolem hotelu Diana) to není špatné skóre. Cyklotrasa č.6197, procházející Ludvíkovem, míří taky tam. Ale značených tras se drží jen zbabělci, takže na rozcestí za malým kamenným křížem odbočíme doleva. Mineme ještě jedno stavení a jsme v lese. V následujících cca 150 metrech zdoláme asi nejdrsnější dnešní stoupání a pak už na dlouho jen samá pozitiva v podobě vrstevnicové lesní cesty.


Tu a tam sice budeme muset něco nastoupat, většinou ale pojedeme po rovince nebo mírným sjezdem. Vůkol klid a zeleň. Moc pěkně se dýchal ten vlhký vzduch nasycený vůní rostlin. Povrch cest tvoří převážně šotolina, místy bohužel překrytá hlínou čili bahnem, což je pozdrav nočního deště. Nevadí, nejsme žádné princezničky a kdo princeznička je, ať sedí doma a neleze do přírody. Další popis hodně zkrátím, aby to nebylo pořád to samé. Prostě frčíme skrze les, nejprve po šotolině a pak po lesní asfaltce. Tu a tam nahoru, ale spíš dolů, neboť jsme si něco nastoupali už v první půli výletu. Než dojedeme k Rejcharticím, čeká nás sjezd ze všech sjezdů ten nejsjezdovatější, alespoň v rámci dané trasy. Nejenže se svezeme bez šlapání. Kdo chce, může se dokonce pokochat výhledem.


Říkám to proto, že zatím těch výhledů mnoho nebylo. Uznávám, najdou se lepší vyhlídková místa, ale ani tohle na okraji louky není k zahození. Najdeme jej po levé ruce, zhruba 350 metrů před napojením na rejchartickou silnici. K vidění se nabízí hlavně jižní strana. Ideální je nechat kolo u cesty a sejít přímo na louku. Místy pro vjezd zemědělské techniky je to nejsnazší. Jak jsem zmínil, k silnici mezi Rapotínem a Rejcharticemi už stačí jen sjet pár set metrů. Pak záleží na každém, kudy se vydá. Ti pohodlnější se asi svezou dolů do Rapotína, někdo s dostatkem času by si dal ještě výšlap nahoru na sedlo, my pojedeme zlatou střední cestou. Dojedeme kousek pod začátek Rejchartic a za mostkem zabočíme doleva k lesu na modrou turistickou značku. Nejprve cesta stoupá, pak vede rovně a nakonec je to taková houpačka. Už jsem tudy jel v březnu, jen opačným směrem. Terén převážně štěrk a pak hlína, kteroužto zmíněný noční deštík trochu víc rozbahnil. Lesní cesta nás dovede nejprve k rozcestí Pod Lomem a pak sjezdem na rozcestí Tulinka.


Logické by bylo odtud prostě dojet do města, ale mě se ještě nechtělo a tak jsem si udělal zajížďku k rybníkům mezi motokrosovým závodištěm Rapotínská stráň a skládkou. Byl jsem tu naposledy před třemi lety. Mnoho se nezmělilo, snad jen podniky na straně u skládky se nějak rozrostly. Rybníky pořád stejné. Pokud se nějak změnily, tak spíš k horšímu. Voda v nich je od pohledu docela hnusná a navíc jsem učinil významný objev při pokusu obejít největší ze tří rybníků.


Vodu do něj přivádí potok tekoucí z lesa a vsadil bych si na to, že protéká místy zamaskované navážky odpadu. S ohledem na skládku hned vedle je to pravděpodobné. A s ohledem na ten odér, který ve stromoví u rybníka panuje, prakticky natuty. Prostě se o obejití raději vůbec nepokoušejte, protože se budete bořit do bahna, smradlavé vody a nakonec se stejně nikam nedostanete. Vzdor popsanému humusu, všechny tři rybníky byly plné mrskajících se pulců. Fotky vypadají jako spermiogram. To jen dokazuje, že život je odolnější, než bychom řekli. Od rybníků se mi nechtělo bahnit se zpátky původní cestou, tudíž jsem to vzal raději po asfaltu do Rapotína a odtud známým směrem zpátky.


Shrnutí: Dohromady necelých 29 km bez vyloženě brutálních kopců. Silnice, hlína, šotolina, civilizace i příroda. Pro někoho, kdo má na vyjížďku jen necelé dvě hodiny (nebude fotit každého pulce), je tohle doporučeníhodná trasa.

STATISTIKY:
Celkový čas 15:15 - 17:30
Čistý čas jízdy 1:37
Ujetá vzdálenost 28,72 km
Průměrná rychlost 17,7 km/h
Maximální rychlost 39,3 km/h

 Fotoalbum

Žádné komentáře:

Okomentovat