15. srpna 2016
ŠUMPERK - NOVÝ MALÍN - lesní silnička nad Malínskou roklí - POD SMRČNÍKEM - KAMENEC, ROZCESTÍ - KAMENEC, VRCHOL - KAMENEC, ROZCESTÍ - NAD ŘÍJIŠTĚM - POD KAMENCEM - TRAŤOVKA - HRABĚŠICE - KRÁSNÉ, LOM - KRÁSNÉ, PŘEHRADA - VIKÝŘOVICE - ŠUMPERK
Ačkoliv je Kamenec (Kamenný vrch) se svými 952 metry mezi kopci Hraběšické vrchoviny už od pohledu dominantní, a ačkoliv sem vede více turistických značek, o výhledy z jeho vrcholu bývala nouze. Minulý týden mi však Jindra napsal, že na vrcholovém skalisku Kamence vyrostlo cosi, co celou věc napravuje. To jsem nemohl nechat neprozkoumané!
Proto jsem dnes zamířil právě tam. Vzhledem k časovým omezením bez experimentů, skrze Nový Malín nahoru do lesa a pak doleva po takové asfaltce, kterou si raději jako asfaltku moc nepředstavujte, protože je plná děr jako do pekla. Úplně mi vypadlo z hlavy, jaká je to zabijárna a makačka. Potil jsem se jako to prase. Asi po 3.5 km mizí i zbytky asfaltu a další 2 km se pokračuje po šotolině či nezpevněné cestě. Na mtb nevadí, s crossem to bývalo horší. Kolo jsem zamkl u stromu pod skálou a hned zespodu vidím avizovanou novinku. Jde o docela jednoduchou dřevěnou konstrukci. Žádná megalomanská exhibice přehnaně ambiciózního architekta. Zapadá sem mnohem lépe než cokoliv jiného. Vylezl jsem až k žebříku. Od kola to vypadalo menší... Ona i cedulka VSTUP NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ tam asi není nadarmo. Jenže kdo se bojí, nesmí na rozhlednu.
Nemám panický strach z výšek, leč musím se bez mučení přiznat, že při lezení nahoru jsem se necítil úplně nejjistěji. Každopádně jsem dolezl v pořádku a ten rozhled - to byla odměna, za kterou všechny strachy stály. Vyhlídková plošina se totiž dostala nad vršky stromů, díky čemuž nabízí prakticky kruhový výhled. A jaký výhled! Suprový! Výjimečně jsem se tenktokrát nezapomněl vybavit dalekohledem, tudíž můžu potvrdit dohlednost jak blízkého Pradědu a Jeseníků vůbec, tak i Šumperka, Orlických hor včetně Suchého vrchu, komplet Králičáku a na druhé straně části Hané. Uničov, Litovel, Šternberk a Olomouc... Vidět lze ledacos navíc a pokud jsem se nespletl, poznal jsem také Kosíř a - i když tomu se skoro nechce věřit - sluncem ozářenou baziliku na Hostýně. Ruku do ohně za to, že šlo opravdu o Hostýn, ale nedám. Celkově náááádhera a třikrát sláva těm, kdo se o stavbu téhle dřevěné rozhledny zasloužili. Díky, thanx, danke, shukran, spasíba, efcharistó, gracias, köszönöm, arigató... Je to pecka. Když jsem slezl zase dolů, našel jsem v křoví brýle, co mi asi během výstupu vypadly, a vrátil se ke kolu. Zrovna dojížděl nějaký další biker. Prý už tu byl před týdnem a tak se mu tady líbilo, že se vrací zas. Má pravdu ten chlapec.
Protože jsem se hodlal vrátit dosud neprojetou cestou po zelené značce, aspoň jsem se měl koho zeptat jak vypadá. Prý prďák, ale dá se. Trasa je jasná. Svezl jsem se zase dolů na rozcestí Pod Smrčníkem a poté pokračoval vytyčeným směrem. Odbočku vedoucí lesem dolů k silničce mezi Hraběšicemi a sedlem Hvězda jsem našel snadno. Dokonce je označena malou mohylou z kamení. Celý úsek měří asi 650 metrů a třebaže to není zrovna městská cyklostezka, moje očekávání bylo mnohem horší. Jasně, je to prudké, sem tam kořen, šutr a díra, ale měl jsem z toho větší bobky. U rozcestníku Pod Kamencem jsem se už napojil na lesní asfalt k Traťovce, což je stará známá cesta, kudy jezdím celkem často, a tak se zbytek výjezdu obešel bez dalších překvapení. Doma jsem byl něco po čtvrt na sedm stoprocentně spokojený. Kamenný vrch má konečně důstojné výhledy, které si už dávno zasloužil a věřím, že to bude lákadlo i pro další turisty.
STATISTIKY
Ujeto 29,28 km
Čistý čas 1:39
Průměr 17,64 km/h
Žádné komentáře:
Okomentovat