Muna u Mikulovic

4. října 2015

Podíváte-li se blíže na mapu nejsevernějšího cípu Jeseníků, jistě vašemu zraku neujde nápadná struktura mezi městem Mikulovice a vesničkou Salisov. Hustá spleť silnic a množství budov stojících podél nich zkrátka bije do očí a nutně klade otázku "co to tady sakra je?" Všimli jsme si toho i já a kolega Pavel a dohodli se na průzkumu. Na internetu jsme se dočetli, že jde o bývalý zajatecký tábor, později muniční sklad Československé armády, který dnes využívají různí soukromníci, nebo prostě chátrá. Dnes prostor nese název Muna. Zajímavější než to je existence naučné stezky areálem. Přesněji řečeno, procházejí tudy stezky dvě. Jedna se zabývá zdejší přírodou a ta druhá vojenskou historií - tu jsme si v sobotu obešli my. Náš výlet byl trochu obsáhlejší, než aby vedl pouze Munou, ale v tomto článku se budu zabývat pouze jí, protože by toho bylo najednou příliš mnoho (report z celého cyklovýletu zde). O historických podrobnostech se nebudu rozepisovat nijak široce, protože každý, kdo umí zadat pár písmenek do Google si je najde sám. A taky proto, že níže přikládám odkazy snímky informačních cedulí NS včetně dalších obrázků, kde bude vše podstatné. Takže jen v kostce:

Areál zde nechal během 2.světové války zbudovat Wermacht a postavili jej nuceně nasazení místní obyvatelé, později zajatci především z Anglie a Sovětského svazu. Po válce tu byli shromážděni sudetští Němci a odtud byly vypravovány vlaky, které je odvezly do západních zemí, hlavně Německa. Následně areál převzala Československá armáda. Sídlila zde posádka dělostřelců, školili se zde řečtí agenti pro využití v řcké občanské válce a také se tu prováděla likvidace jaderných nosičů podle smlouvy SALT II. Od roku 2005 armáda odešla a objekt přešel do majetku města Mikulovice. Dnes v areálu sídlí několik firem, neziskových organizací a najdeme tu i skautskou základnu.

Velikost areálu je cca 1,5 x 1 km. Jedná se o členitý, většinou zalesněný terén. Celý prostor je propleten množstvím cest, silnic a stezek. Orientaci usnadňuje číslování budov, takže pokud máte mapu s vyznačenými čísly, neztratíte se. Já jsem pro naše účely vytiskl jednu staženou z internetu a naprosto stačila.

Jestli se vám bude návštěva Muny líbit je těžké odhadnout. Není pro každého. Mám-li ji popsat jako celek, pak jde o soubor starých, místy zřícených budov v lese. Je potřeba vnímat historické reálie, abyste v tom viděli něco víc než jen příslovečný bordel. V tom návštěvníkům pomáhá právě naučná stezka. Jejích cedulí je celkem 15 a jsou označeny písmeny od A do O. Trasa od jedné ke druhé značená není, ale s mapou a alespoň špetkou orientačního smyslu najdete bez problémů všechny. Trochu zamrzí, že roku 2009 byly odstraněny koleje původní železnice a drát oplocení. Zůstává jen bahnitý příkop po kolejích a betonové sloupky bez drátu. Musím pochválit Pavlův nápad vzít si s sebou kola, díky nimž jsme všechno zvládli poměrně rychle. Pěšky bychom celý areál procházeli podstatně déle.

Stezku, měřící od bodu A až k bodu O asi 9 km, vyznačují cedule s mapou, kde je vyznačena aktuální poloha. Podle nich se dá dobře zorientovat. Dále se tam dočteme informace o místě nebo budovách stojící poblíž. Všechno je to přehledné a obsáhlé, díky čemuž nemá smysl, abych k tomu cokoliv připisoval. Na každém zastavení jsem vždy pořídil snímek cedule a toho, čeho se týká. Na PC jsem to pospojoval do sady obrázků, které vás teď celou naučnou stezkou provedou. Začněte kliknutím na první miniaturu a pokračujte šipkami. Pokud se vám obrázky nebudou zobrazovat správně, zkuste odkaz na Rajče níže.