Židovský hřbitov v Šumperku

28. února 2011

Ačkoliv se o židovském hřbitově v Šumperku můžeme dočíst v mnoha turistických webech i na stránkách města, nikde se nedozvíme nic víc než umístění, případně typ objektu. Je to znatelný rozdíl proti informacím například o židovských hřbitovech v Lošticích či Úsově, i když nutno dodat, že tamní pohřebiště jsou lépe zachovaná, poblíž stojí dokonce synagogy a celkově více odpovídají běžně rozšířeným představám o židovství. Šumperský židovský hřbitov nemá takovou historii ani genius loci, ale přesto by bylo dobré povědomí o něm trochu rozšířit. Na úvod bych chtěl ještě poděkovat paní Silvii Novákové ze šumperského infocentra, která mi už před časem zaslala pár textů o historii místních hřbitovů, především toho židovského, z nichž jsem čerpal.

Historie židovské komunity v Šumperku nebyla, stejně jako nikde jinde, veselá. Jedno z prvních a zdokumentovaných temnějších období šumperských Židů spadá do roku 1585, kdy město zasáhla morová epidemie. Místní obyvatelé za mor obvinili právě Židy a vymohli si na císaři Rudolfu II. svolení k jejich vyhnání z města (to se však tenkrát netýkalo pouze Šumperka, Židé byli ze zapříčinění moru obviňováni po celé Evropě). Další zmínky o Židech v Šumperku se pak objevují až na začátku 17. století, ovšem v mnohem menším počtu než před jejich vyobcováním. Podle historika Jana Březiny měli svého rabína i synagogu, která měla stávat někde poblíž bývalého kláštera, na což si dokonce tamní dominikánští mniši stěžovali. Logicky z toho vyplývá, že už tenkrát musel být někde v blízkosti také židovský hřbitov. Březina uvádí, že se tento nacházel zhruba v polovině dnešní polní cesty mezi Šumperkem a "Bludovečkem". Pro toto tvrzení svědčí i několik místopisných názvů obsahujících slovo "židovský". Skutečnost, že na těchto místech býval také hřbitov pro sebevrahy, popravené zločince a nekřtěné děti, vypovídá o přinejmenším chladném vztahu tehdejších šumpeřanů a Židů. Větší nárůst počtu Židů v Šumperku se datuje na počátek 20. století, kdy jim bylo dovoleno opustit ghetta a volně se pohybovat a stěhovat.

Neboť původní židovský hřbitov už byl zrušen a mrtví museli být převáženi na židovské hřbitovy do Loštic nebo Úsova, začali Židé usilovat o vybudování nového hřbitova v Šumperku. Původní návrh z roku 1907 počítal s místem na opačné straně města, někde mezi Šumperkem, Vikýřovicemi a Třemeškem. Toto umístění ovšem Městské stavební ředitelství v Brně nakonec zamítlo z důvodu zdravotních rizik, neboť poblíž teče řeka Desná a také tudy procházel vodovod. Místo pro vybudování hřbitova bylo nakonec vybráno na jižní straně Šumperka, pár set metrů od městského hřbitova, u dnešní hlavní silnice na Bludov a Zábřeh na Moravě. Hřbitov byl následně postaven v prakticky stejné podobě, jakou měl původní návrh. V květnu 1910 bylo vydáno stavební povolení a v září téhož roku stavba zkolaudována. Tehdejší podoba se poněkud od té dnešní lišila. Současná podoba hřbitova pochází z roku 1932, jak ji při rekonstrukcích navrhl šumperský stavitel Topitsch. Nejvýraznější částí je budova vstupní brány s průjezdem a dvěma podlažími. Uvnitř najdeme obřadní síň v secesním stylu, menší místnost na nářadí a byt správce hřbitova, zřízený v roce 1950. Pokud jste na podobných hřbitovech zvyklí na řady deskovitých kamenných náhrobků s hebrejskými nápisy, budete zřejmě zklamáni. Je zde už znát ústup tradiční podoby hrobů a pomníky se tedy výrazně neliší od těch, jaké vídáme na "normálních" hřbitovech. Zaplněna je pouze asi třetina z původně plánovaných 200 míst, a nápisy jsou vyvedeny především v němčině. Celkový počet pomníků je jenom 34. Prakticky konec používání hřbitova i celé židovské komunity v Šumperku jako takové přivodila 2. světová válka a holokaust. Poslední uložení byli především Židé, kteří zahynuli v koncentračních táborech roku 1942. Šumperský židovský hřbitov je jednou z nejméně známých památek města. Mnohem známější je třeba někdejší dominikánský klášter, Geshaderův dům (hlavně díky výstavě věnované čarodějnickým procesům) nebo různé kostely. Na opomíjení židovského hřbitova má také jistě svůj podíl skutečnost, že stojí daleko od centra, na špatně přístupném a neatraktivním místě (člověk si všimne spíš sousedního autosalonu a parkoviště městského hřbitova) a navíc už do značné míry neodpovídá tomu, co od podobných míst očekáváme. Ostatně o lépe dochovaných židovských památkách jen asi 30km daleko tu už jsem se zmínil. Přesto mi přišlo dobré rozepsat se o místním pohřebišti poněkud více a doufám, že tento článek svým způsobem zaplní informační mezeru, která historii šumperského židovského hřbitova tak trochu potlačovala.

Snažil jsem se, aby mi objekt někdo zpřístupnil, bohužel se nepodařilo. Telefon na údajného správce hlásí nedostupnost a dokonce i s pomocí šumperského infocentra to bylo marné. Vypravil jsem se tedy na místo něco vyfotit aspoň přes zeď. Na druhé straně hřbitova zeď chybí. Je tam pouze pletivo, přes které jsem obrázky pořídil (navážku suti, bahno a plot autosalonu nebudu rozvádět). Za tento stav by někdo zasloužil, aby na něj Židé poslali golema.