14. 11. 2017

Z Lužné do Bratrušova

Mapa web / Fotoalbum


Dnes jsem měl původně v úmyslu odpočívat a nabírat síly před pracovním nasazením, které přijde zítra. Ovšem sám před sebou bych flákání neobhájil, když se venku udělalo tak krásně. Po dokončení nezbytných povinností jsem tedy začal přemýšlet o možném využití příležitosti. Muselo to být něco, co se dá zvládnout relativně rychle a u čeho se moc nenadřu. Nápad nechat se vyvézt autobusem na Lužnou a pak seběhnout necelých 6,5 km z kopečka mým požadavkům zcela odpovídal. Spoj odjíždí z náměstí Republiky v Šumperku v 9:21, na Lužné staví o 23 minut později. Na pochod lesem dolů do Bratrušova jsem počítal čas pod dvě hodiny a zpáteční spoj měl jet asi za dvě hodiny patnáct. Ideální situace, nebylo co řešit. Pouze s pidifoťáčkem na rameni jsem vyrazil z baráku.


Mezi Šumperkem a osadou Lužná je rozdíl přibližně 300 výškových metrů a to bohatě stačí, aby se člověk najednou ocitl v jiném ročním období. Myšleno s nadsázkou, samozřejmě, ale jen z části. Sněhovou pokrývku, byť slabou, ve městě zatím nemáme. První poprašek se začíná objevovat někde na konci Bratrušova a s tím jak autobus během jízdy nabírá výšku sněhu přibývá. Nahoře na Lužné už tvoří sice jen asi třícentimetrovou, leč poměrně souvislou vrstvu.
Ze zastávky jsem se vydal cestou známou mi již z března, kdy jsem tudy projížděl na kole. Tenkrát však vyhlídky nevycházely nic moc a opáčko tudíž mělo smysl. Navíc projít krajinu pěšky je něco jiného, než ji profrčet na kole. Obojí má sice svoje výhody, přesto zůstává faktem, že během procházky máte čas si okolí nejen prohlédnout, ale i prožít. Což je obrovský rozdíl.


Ta cesta lesem z Lužné vlastně nevede ani tak lesem jako okrajem luk, díky čemuž jsou zde k vidění velmi pěkné scenérie a výhledy, zejména na západ. Zajímavé bylo sledovat postupné ubývání sněhu, přechod do bláta a posléze na sušší povrch. Kdo si chce lesa užít trochu déle než dosud a vidět něco navíc, může zajít k hromovému kříži na Čapím nebo též Bratrušovském vrchu. Mimochodem stejný kříž věnovaný stejné události - povodni v roce 1774 - stojí také u Pollnerovy hrušky. Hrušku najdeme před závěrem procházky podél štěrkové cesty pastvinami nad Bratrušovem. Považuji trochu za záhadu, že zde tenkrát měli povodeň. On se Bratrušov táhne hodně do kopce a nepočítám-li pár baráčků na spodním konci, neumím si představit jak vážná ta povodeň mohla být. Ale asi dost, když kvůli ní stavěli kříže. Stavil jsem se ještě u malého rybníčku v polích. Nevím jestli je to jenom moje zdání, ale když jsem u něj byl jako kluk poprvé, připadal mi větší. Do Bratrušova jsem došel s dvacetiminutovým předstihem, takže než dojel autobus, prohlédl a promazal jsem si alespoň narychlo pořízené fotografie. Pár vám jich přidám ještě do tohoto článku (kliknutím by se měly zvětšit a dát prohlížet šipkami), další hledejte tradičně na Rajčeti pod výše i níže přiloženým odkazem.

Olympus E-PL3 + Panasonic 12-32 mm f/3,5-5,6 + M.Zuiko 40-150 mm f/4-5,6

autobusová zastávka na Lužné

Lužná, horní část

masiv Králického Sněžníku

Cesta k lukám

větrník u Rejchartického sedla

cesta k lesu

vyhlídka

nad loukami

sněhový poprašek

šipka ke kříži

hromový kříž

bratrušovský domorodec na procházce s koníkem

lesní cesta

chata na horním okraji louky

sestup k rybníčku

rybníček

štěrková cesta od rybníčku k Bratrušovu

hromový kříž u Pollnerovy hrušky

cesta do Bratrušova

nad Bratrušovem

příchod do obce

autobusová zastávka Bratrušov/U Rychty

mapa

 Fotoalbum na Rajčeti

Žádné komentáře:

Okomentovat