12. 4. 2018

Maletín, Svojanov, Jahodnice, Dolní Bušínov...

Ujeto 68,44 km / Čistý čas 3:13 / Průměr 21,24 km/h / Maximum 45,59 km/h

Mapa jpg / Fotoalbum

ŠUMPERK - DOLNÍ STUDÉNKY - SUDKOV - LESNICE - LEŠTINA - RÁJEC - POBUČÍ - KRCHLEBY - JAVOŘÍ - MALETÍN - SVOJANOV - MALETÍN - JAHODNICE - DOLNÍ BUŠÍNOV - LUPĚNÉ - NEMILE - ZÁBŘEH - POSTŘELMOV, NOVÝ DVŮR - POSTŘELMOV - SUDKOV - DOLNÍ STUDÉNKY - ŠUMPERK


V dubnu se mi daří. Po včerejším úspěšném výjezdu na Svatou Trojici jsem dnes stejně úspěšně absolvoval další plánovaný okruh. Bike potřebuje servis a volno mají až v pondělí, takže nyní bylo třeba oprášit crosse. Vůbec to nevadí, protože trasa bude převážně asfaltová a cross s užšími plášti je k tomu vhodnější než tankoidní mtb. Start v devět ráno za příjemného rána prosvíceného sluníčkem.


Tak jako tak se potřebuji dostat nad Jestřebí, což lze udělat asi třemi způsoby. Já zvolil ten přes Lesnici, Leštinu a Rájec, za kterým se dám po nové silnici doprava.


Silnice se zvedá nad obchvat Zvole, jehož část je odtud pěkně vidět.


Nad Jestřebím, kam bylo potřeba vyšlápnou cca 4 km do kopce se ukazuje, že průjezd obcí je stejně uzavřen a zvolená cesta od Rájce byla asi nejvhodnější. Teď odbočit doleva a pokračovat do kopce k Pobučí.


Silnice se vine po hřebenech kopců, tvoří takovou houpačku, ale spíše stoupá než aby klesala. Podobný ráz vydrží ještě dlouho za Pobučím, kde je nejnáročnější úsek určitě ten kolem kostelíka.


Sousední obcí jsou tři kiláky vzdálené Krchleby. Příjezd tam nepůsobí dvakrát esteticky, ale nechci místním křivdit. Určitě se i zde najdou malebnější zákoutí.


Kopečky pokračují i nadále. Už ne tak prudce, ale vytrvale. Okolo jsou k vidění především pole a za nimi lesy s vykukujícími vrtulemi větrných elektráren na obou stranách.


Pozorné oko občas v dálce rozliší i něco navíc. Například siluetu nechvalně proslulého Mírovského hradu s městem Mohelnice v pozadí.


Javoří je dědinka maličká a ležící spíše bokem od silnice, což může někoho přivádět k otázce proč jsem si ji tedy celou projížděl. Na to není jednoznačná odpověď. Obecně mám rád taková zapadlejší místa. Javoří bylo v tomto směru příjemným překvapením, protože ač na mapě vypadá jako pěkná díra, je to velice malebná vesnička s opravenou kaplí připomínající spíše věž.


Ještě trocha stoupání a poté již konečně sjezdem dojíždím do Maletína. Vzdor uvítání v podobě kravína dělá i on dobrý dojem. Nikdy jsem tu nebyl a mám radost, že tuhle obec konečně blíže poznávám. V Maletíně jsem musel vyřešit malé dilema zda to na Jahodnici vzít přímo, nebo oklikou přes Svojanov, kam se sice také dostanu sjezdíkem, ale poté budu muset vše zase vystoupat.


Díky dostatku sil to nakonec riskuji. Cesta ke Svojanovu dostala zjevně nedávno asfaltový povrch a je z ní krásná pohodlná cyklostezka. Mají tu i odpočívadla, tak jsem si na jednom udělal pauzu na banán a něco sladkého, co mi dodá energii potřebnou do další jízdy.


Svojanov překvapil rovněž pozitivně. Věděl jsem, že jde o rekreační oblast, ale předčila očekávání. Mají tu rozlehlý kemp, chatky, sruby i penzionky a hned dvě přehrady. U druhé z nich, již během stoupání zpět k Maletínu jinou cestou, jsem se chvilku zastavil a udělal si další příjemnou přestávku. Těch vodních ploch je v okolí víc, kteráž skutečnost dobře vysvětluje proč je na místních silnicích tolik přejetých žab.


První maletínské domky se začínají objevovat poměrně brzy. Nejdříve sporadicky, leč později jich přibude. Podle mapy je tohle Starý Maletín - tedy zřejmě původní část obce, která se později rozrostla do dnešní velikosti.


U maletínské požární nádrže, de facto středně velkého rybníka, točím vlevo a stoupání pokračuje k nejvyššímu bodu dnešní vyjížďky, k chatové osadě na Jahodnici.


Nic vyloženě fascinujícího, spíš jen pár chat a rozcestník. Ale končí tu krpály, což zajímavé rozhodně je.


Z toho, jak bude vypadat cesta lesem k Dolnímu Bušínovu, jsem měl na crossce trochu obavy, nicméně nebyly třeba. Většinu tvoří relativně použitelná asfaltka a tohle konstatování kulhá především kvůli asi půlkilometrovému úseku od rozcestníku Pod Skalníkem, tvořenému nepříjemným makadamem. 


Brzy se již po pravici objeví hladina horní bušínovské nádrže a mám prakticky vyhráno.


Seběhl jsem si na hrázi k vodě, abych zjistil zda uvidím nějaké žabky. Nepřekvapí, že jich byly spousty.


V koutku duše jsem bláhově doufal, že si v hospůdce kempu u nádrže spodní dám klobásku, jenže přehrada je zrovna způli vypuštěná a kemp prázdný. Hospůdka tedy byla zavřená a než si něco dávat v předražené restauraci níže, to si raději nechám zajít chuť.


No a z "Bozéňova" domů již klasicky přes Lupěné a Zábřeh. Malá noticka pro ty, kdo doufají, že průjezd Lupěným je po dvou letech konečně v pohodě. Takové snílky je třeba nemilosrdně vyvést z omylu:
ani hovno. Je to furt stejnej humus, možná dokonce větší. Takže žádnou paniku a vezměte to jinudy.

Domů jsem dorazil přesně čtyři hodiny po startu s více než 68 km v nohách, čímž bych poslední dva dny volna a přívětivého počasí hodnotil s vysokou dávkou uspokojení.

 Fotoalbum

2 komentáře:

  1. Páni, každý den tolik km, to už bych nedala, ale pěkně se to čte a prohlíží fotky, tak jen s chutí do dalších cyklovýletů. Přeji hezké dny.Mirkaw

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak každý den to není, byly to dva dny a v takovém rozsahu letos poprvé. Navíc jsem z nich dost utahaný, ještě jsem si po zimě nezvykl :-) Ale jako výlety to bylo super. Zvláště tenhle druhý, protože šlo o mě dosud vesměs málo známá nebo zcela neznámá místa. Moc děkuji za komentář a přeji hezký večer. Tomáš

      Vymazat