22. 5. 2018

Na kole do Uničova a jeho okolím

74,5 km

Mtb výlet jsem si užil včera, dnes jej tedy vystřídalo crossové kolo a vesměs silniční trasa. V Uničově jsem byl na kole naposledy asi před čtyřmi lety a nelze říct, že se to tenkrát úplně povedlo. Hořký pocit ve mě celou dobu přetrvával. Věděl jsem, že jediný způsob jak se ho zbavit je dát to ještě jednou s rozmyslem. Došlo k tomu sice se zpožděním, nicméně došlo. Dnešní pocity jsou od těch posledních hodně odlišné a tuhle cyklokatarzi považuji za úspěšně zvládnutou.


Odjezd v 8:42, tedy celkem časně. Aspoň mám dost času a nemusím tolik spěchat. Již na prvních kilometrech k Novému Malínu se projevuje sice mírný, stále však protivný protivítr. Naivně si namlouvám, že budu mít alespoň výhodu při návratu, jenže druhá - poučenější půlka mého Já o tom silně pochybuje. Holt budu muset jet pomaleji a s větrem se nějak vypořádat. Míjím Nový Malín a pomalu dojíždím do Hrabišína, kde váhám zda jej projet po silnici nebo zkratkou. Varianta silnice je trochu delší, ale člověk se do kopce méně unaví. Zkratka značí pravý opak. Většinou tam jezdím jen s mtb, které má lehčí převody a stejně se nadřu. Nedbaje chmurných vyhlídek točím na zkratku a už za chvíli si nadávám. Asi jsem měl, já vůl, volit jinak. Ale co už, přece se nebudu potupně vracet. Nakonec jsem to vyjel, i když s jednou přestávkou na vyfunění asi v půli svahu. Nahoře zastavuji ještě jednou a rozdýchávám se. Příště na zkratku kašlu!
Následuje sjezd do Libiny a během něj znovu nabývám sil. Libinu rád projíždím postranními uličkami, zvláště těmi kolem potoka. Dnes však za mnou od jednoho domu vyběhl očividně dost nasraný pes a měl jsem co dělat, abych mu ujel. V jednu chvíli jsem se už viděl s tesáky v lýtku, ovšem tahle vidina zapůsobila sama o sobě natolik motivačně, že čokl po chvíli pronásledování vzdal.
Dojíždím ke kapli sv.Antonína v Dolní Libině. Zde odbočuji vpravo, opouštím Libinu a za chvíli jsem u rybníka. Musím se tu chvilku zastavit a pokochat. Vzadu u druhého břehu pluje hejno nádherných labutí, které jsem včera - narozdíl od rybníka samotného, neměl šanci z Bradla zahlédnout. A taky je fajn, že tentokrát tu není jen bahno a pár louží v něm. Pohled na hladinu plně napuštěného rybníka působí o dost jinak.


Nyní musím skrze okraj Nové Hradečné a přes mírný kopeček do Troubelic. Obé jde bez potíží, navíc s bonusy. Před Hradečnou se poblíž silnice prochází veliký čáp a kupodivu vypadá, že mu vůbec nevadím. Po cestě k Troubelicím zase příkopy lemují trsy rudých vlčích máků, což je v té zeleni úžasně osvěžující prvek. Zvlášť když se na chvíli zatáhla obloha a krajina najednou získala lehce posmutnělý háv.
V Troubelicích u kostela se asi stala nějaká bouračka, protože tu stojí stříbrné auto s prakticky upadeným zadním nárazníkem. Já jedu doleva k osadě Lazce, za nimiž už po jedné nezáživné rovince konečně přijíždím do Uničova. Ze Šumperka jsem to zvládl za méně než hodinu a půl. Super! Mají tu cyklostezku vedoucí až ke kruhovému objezdu pod centrem, takže nemusím kličkovat v rušném provozu. Jen nájezdy a výjezdy cyklostezky jsou docela zrádné a pokud nebudete pozorní, dosyta si užijete seskoků z obrubníků a jejich opětovné najíždění. V ulici Dr.Edvarda Beneše, vedoucí od kruháče k náměstí, je sice značka jednosměrky, ale s doplňující cedulkou NEPLATÍ PRO CYKLISTY, tož hurá vzhůru!
Náměstí i přilehlé ulice v minulých letech prodělaly řadu rekonstrukcí a nad výsledkem nelze než zatleskat. Opravdu jsem byl příjemně ohromen jak vkusně jsou tyto ulice i samo náměstí opraveny. Svoje bydliště považuji za hezké město, ale na centrum Uničova prostě Šumperk nemá. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom vést spory... - ale však víte co. Zamykám kolo do stojanu před MÚ a jdu si projít okolí. Je to ostuda, jenže ač bydlím poblíž, Uničov vlastně pořádně neznám. Během procházky nakukuji do monumentálního chrámu Nanebevzetí Panny Marie, obcházím celé náměstí a procházku korunuji nákupem čokoládových tyčinek a malé plechovky energy drinku. Energiťák si nechám na závěr cesty, tyčinku baštím na lavičce pod stromem.


Je čas pokračovat. Vyhlédnutou mám trasu přes několik vesniček, kudy se dostanu k Úsovu. Do Úsova jezdím často, tam už to bude skoro jako doma. Vesničky na trase jsou Střelice, hornickou minulostí oplývající Benkov, Králová a Hlivice. Vesměs jde o pohodové dědinky v mírně zvlněné krajině. Mezi Benkovem a Královou se táhnou po obou stranách cesty chmelnice, Hlivice zase mají ze zmíněných největší sklon kopce. Vlastně bych do Hlivic ani jezdit nemusel, ale v rámci vlastivědné zvědavosti mi ty dva kiláky zajížďky a trocha stoupání přišly jako přijatelná cena. Silnička z obce se o něco výš napojí na silnici do Úsova. Já se jí však dlouho držet nebudu. Šlapu až na její vrchol a tam najíždím na polní cestu doleva. O pár minut později už stojím u kaple sv.Rocha nad Úsovem. Tuhle kapli jsem pozoroval už mockrát. Je ostatně dobře vidět už zdaleka a mnoha směrů, a vždycky jsem se k ní chtěl podívat. Tak dnes konečně splněno. Kaple má zvláštní úzký a do výšky protažený tvar. Zblízka vypadá o něco ošuntěleji než z dálky, ale to je prkotina. Je tu nádherně. Krásné výhledy a travnaté louky okolo. Ideální příležitost slupnout poslední čokoládovou tyčku a zalít ji něčím energeticky bohatým, co táhnu v batohu už z Uničova. Po svačince zkouším ještě nahlédnout do interiéru, což není tak snadné jak by se mohlo zdát. Že byste nahlédli oknem nehrozí, protože tak vysocí určitě nejste. Nehledě na to, že okénka má kaple prťavá, připomínající kulatá okénka lodních kajut. Dveře jsou komplet z kovu a jedinou šanci něco zahlédnout skýtají čtyři maličké otvůrky v úrovni kliky, kde ve výhledu zaclání ozdobné kování. Ještěže mám na foťáku tak malý objektiv, že je schopen se tímto kováním dostat a vnitřek budovy vyfotit. Díky tomu mám aspoň představu jak to tam vypadá.
Dolů od kaple do Úsova se dá v pohodě sjet i na takovém nic-moc kole jako mám já. Kus po louce a pak polňačkou mezi koňskými výběhy. Je odtud moc pěkný pohled na městečko. Při kochání si ke mě dokonce přišel jeden z koníků pro pohlazení a byl tak přátelský, až mě mrzelo, že musím jet dál. Nádherné zvíře. V Úsově jesm cobydup, uličkou kolem potoka se dostávám na hlavní silnici a pak už po známé trase přes Třeštinu, Hrabovou a Lesnici k domovu.
Závěrečné hodnocení výletu nemůže být jiné, než pozitivní. Projel jsem všechno co bylo v plánu a ujistil se, že ono se do toho Uničova dá opravdu dojet v pohodě a ještě si to celé užít. Aspoň já si to dnes užil stoprocentně.

A jako vždy nějaké ty fotečky na závěr (Olympus E-PL3 + Panasonic Lumix 12-32 mm)

Libina, kaple svatého Antonína 

Rybník mezi Libinou a Novou Hradečnou

Nová Hradečná, okrajová část 

Troubelice, Lazce 

Radnice na Masarykově náměstí v Uničově

Uničov, kostel Nanebevzetí Panny Marie 

Střelice 

Benkov 

 Králová

Náves v Hlivicích

Napojení se na hlavní silnici k Úsovu nad Hlivicemi 

 Kaple svatého Rocha nad Úsovem

Sjezd polní cestou od kaple 

Úsov

 Fotoalbum rajče

5 komentářů:

  1. Také jsme tuto trasu jeli na kole vloni. Uničov je opravdu překrásné město, naposledy jsem tam byla na exkurzi v cukrovaru, když mi bylo 18 let a to už je pěkná řádka let.O to více mě překvapil svoji upraveností a čistotou. Minulou neděli jsme navštívili Mladeč a po modré značce k jeskyni Podkova. Byl to opravdu zážitek a pěkná procházka zpět kolem vody.Povídání i fotky jako vždy super. Přeji hezké dny. Mirkaw

    OdpovědětVymazat
  2. Uničov je skutečně krásně spravený a pěkné město samo o sobě. Z pouhého průjezdu autem po silnici to člověk ani nepostřehne.
    V Mladči jsem byl na jaře, i okolo Podkovy, ale bohužel byla ještě uzavřená. nevím jak velké štěstí jste měli vy. Je tam moc hezky.
    Děkuji za návštěvu a mějte se fajn. Popřál bych slunečný den, ale přece jen by asi byla lepší konečně trocha deště. Tomáš

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Prošli jsme i jeskynní chodbou Podkovy a byl to skvělý zážitek, snad nejlepší z toho dne, protože nevíte, co vás tam čeká, a jak je dlouhá. Bylo to zkrátka super. přeji hezké dny. Mirkaw

      Vymazat
  3. Díky za pěkné fotografie a stejně pěkné povídání. Nenechám si nikdy ujít ani jedno, ani druhé. Přeji pěkné dny. Marta D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já děkuji za povzbuzující komentář. Takové vždycky potěší a v situacích, kdy má člověk chuť se na všechno vykašlat, zase dodá novou energii. Zdravím a přeji krásný večer. Tomáš

      Vymazat